Ve čtvrtek 9. června se žáci 1.b a 2. třídy vydali na nejvyšší horu Jeseníků. Už cesta autobusem z Moravského Berouna na Ovčárnu byla zábavná, protože druháci ji pojali jako hodinu zpěvu. Po příjezdu na místo to nevypadalo s počasím nijak dobře, zataženo, mlhavo. Posilnili jsme se svačinou a než jsme došli na vrchol Pradědu, vysvitlo občas i sluníčko. Velkým zážitkem byla pro některé děti návštěva restaurace. Někteří si poprvé sami objednávali pití i něco k jídlu, suvenýry na památku. Než jsme se pustili na cestu zpět, zahrály si děti vybíjenou, na Pradědu 😊. Protože se nám nechtělo dlouho čekat na autobus na parkovišti na Ovčárně, pustili jsme se údolím Bílé Opavy do Karlovy studánky. Sice jsme šli méně náročnou trasou, ale i tak to byl pro některé opravdu špičkový sportovní výkon. Cesta plná kamenů, kořenů, mostů a klád, pod námi dole voda… Všichni to však zvládli s úsměvem, jen v autobuse na některých byla znát opravdová únava.
Pár slov od výletníků:
Líbilo se mi, jak jsme šli lesní cestou dolů. Ema, Damian, Míša, Jirka, Klárka, Monika, Anička, Viktorka, Niki a další
Cesta dolů lesem byla dobrodružná, ty mosty se mi líbily. Jakub
V lese bylo hodně kořenů a spadených stromů. Kája, Luďa
Cesta do kopce se mi moc nelíbila, ale výhled z něj ano. David, Pepík
Cesta lesem byla dobrá, cesta k vysílači byla únavná, ale zábavná. Kuba
Líbila se mi vybíjená na Pradědu. Ema
Líbilo se mi, jak jsme si sami kupovali suvenýry, čaj, medovník, co chceme. Míša, Jirka, Klárka, Adam, Kája
Čaj byl fakt dobrý, ale jen s jedním pytlíčkem cukru. Mája
Čaj mi moc nechutnal, ale koupila jsem si pěknou peněženku s obrázkem Pradědu. Anička
Svačili jsme v restauraci, to se mi líbilo. Luďa
Moc jsem si to užila. Mariana, Niki a další